VŠ diplom přestal být výjimkou
Ještě před dvaceti lety byl vysokoškolský titul výrazným diferenciátorem na trhu práce. Dnes již není. Podle nejnovější zprávy OECD Education at a Glance 2025 má v průměru napříč zeměmi OECD 48 % mladých dospělých ve věku 25–34 let vysokoškolský titul — historicky nejvyšší číslo, jaké bylo kdy zaznamenáno. Evropská unie si dokonce stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 hranice 50 %.
Co to znamená v praxi? Ve velkých globálních firmách je absolvent VŠ dnes jen jedno políčko ve formuláři: má vysokou školu — a skoro nezáleží jakou, natož s jakými výsledky. Samotný titul přestával otevírat dveře už před pár lety. Dnes je to ještě patrnější.
Svět práce se mění rychleji, než si myslíme
K inflaci diplomů přistupuje druhá, ještě zásadnější změna: nástup umělé inteligence. V březnu 2026 zveřejnil Anthropic — jedna z předních světových AI společností — rozsáhlou studii mapující dopady umělé inteligence na trh práce. Závěry jsou alarmující zejména pro mladé vysokoškoláky.
Podle studie mají počítačové a matematické profese nejvyšší míru expozice vůči AI ze všech odvětví — 35,8 % pracovních úkolů je již dnes aktivně vykonáváno nebo nahrazováno umělou inteligencí. Těsně je následují administrativní pozice s 34,3 % a finance s 28,4 %. Jinými slovy: právě ty obory, které české rodiny tradičně považují za "jistotu", jsou nejvíce ohroženy.
Nejkritičtější je situace pro juniorní pozice. Výzkumníci zaznamenali 16% pokles zaměstnanosti v profesích exponovaných AI u pracovníků ve věku 22–25 let. Roky 2026 a 2027 budou přelomové — právě tehdy začnou na trh vstupovat první ročníky, které pocítí tento dopad naplno. Anthropic tento scénář pojmenoval jako potenciální "Velkou recesi pro bílé límečky" — přímou analogii k finanční krizi 2007–2009, která zdvojnásobila nezaměstnanost.
Kde studujete, rozhoduje víc než kdy dřív
Na tuto realitu reagují top světové univerzity mnohem rychleji než ty české. Nestačí mít diplom — záleží na tom, kde byl získán, jakou síť kontaktů přinesl a jaké dovednosti skutečně rozvíjel.
Dobrým příkladem je Imperial College London, která nabízí čtyřletý integrovaný program Computing MEng s povinnou průmyslovou stáží jako součástí studia. Studenti odcházejí do praxe ve špičkových technologických firmách ještě před promocí — a síť kontaktů, kterou tam vybudují, je nepřenositelná a nedosažitelná ze studovny české univerzity.
Podobné modely integrace praxe do studia jsou standardem na špičkových univerzitách v USA, Velké Británii, Švýcarsku i Nizozemsku. Není to výjimka — je to norma pro ty, kteří to myslí se svou budoucností vážně.
A přesto Češi zůstávají doma
Česká republika patří dlouhodobě mezi evropské státy s nejnižším podílem studentů studujících v zahraničí. Přitom jde o zemi s velmi vysokou úrovní středoškolského vzdělání, silnou tradicí v přírodních vědách a matematice a studenty, kteří by na top zahraničních univerzitách uspěli — kdyby věděli jak na to.
Tohle je přesně ten problém, který FortIQ Global řeší.
FortIQ Global — mezinárodní projekt Centra nadání
FortIQ Global vznikl jako přirozené rozšíření více než 20leté práce Centra nadání s talentovanými dětmi a jejich rodinami. Po dvou dekádách navigování českých a slovenských studentů na top středních školách jsme udělali logický další krok — otevřeli jsme cestu na nejlepší světové univerzity.
Pomáháme studentům a jejich rodinám zorientovat se v mezinárodním prostředí přijímacího řízení: od výběru správné univerzity a oboru, přes přípravu na přijímací zkoušky (SAT, IELTS, UCAT, TestDaF a další), až po budování silného studentského profilu prostřednictvím výzkumných projektů a extrakurikulárních aktivit.
Protože dnes nestačí být chytrý. Je potřeba vysoká strategie.
Více informací najdete na fortiq.io